Živé ploty jsou mezi zahrádkáři velmi oblíbené. Správně zapěstované struktury ochrání pozemek nejen před zvědavými pohledy, ale také před silným větrem, hlukem a prachem z ulice. Jejich tvar a výšku lze navíc postupně upravovat.
Vhodné dřeviny pro stálezelený živý plot
Okolo domů a zahrádek jsou nejčastěji k vidění jednodruhové živé ploty, pro vytvoření opravu neprůhledné hradby je však lepší vhodně nakombinovat velkolisté a malolisté dřeviny, samozřejmě s přihlédnutím k jejich životním nárokům. Pro tvorbu živých plotů se nejlépe hodí túje, zimolez, buxus, smkr, cypřiš, zerav a zeravec nebo rododendron. Pro oživení (a pro radost zvířecím obyvatelům zahrady) je možné občas mezi zvolené rostliny zasadit například sazenici ptačího zobu nebo zakrslého jeřábu.
Opravdu vysoký živý plot pro vytvoření dostatečné intimity lze vytvořit vhodnou kombinací tisu, túji a smrku. Rychle rostoucí zeravy a zeravce nejsou příliš vhodné, protože u nich v hustých porostech často dochází ke zvýšenému rezatění listů a omlazující hluboký řez u nich nelze použít. Rododendrony, buxusy a další nízké dřeviny plní spíše funkci okrasnou (i když množství prachu zachyceného v jejich listech také není zanedbatelné).
Tvarování není věda!
Před samotnou výsadbou je třeba vykopat dostatečně dlouhý a hluboký příkop, jehož dno dobře pohnojíme. Zakoupené rostliny vyjmeme z přepravních nádob, ostříháme suché a nevzhledné části (včetně kořenů) a zasadíme tak, aby byly všechny kořeny pod zemí. Vzdálenost se liší podle velikosti sazenic. U nejmenších rostlin (do 40 cm) počítejte s šesti rostlinami na jeden metr příkopu, u metrových sazenic jsou to jen čtyři sazenice. Půdu dobře přišlápněte a zalijte.
Až do jara si stromků nevšímejte. Vyjímkou jsou jen bezmrazé dny, ve kterých se vyplatí živý plot trochu zalít. Jarní tvarování je opravdu jednoduché. Odstraněním vršku rostlin podpořte jejich košatění do stran a zároveň vyštípněte všechny trčící a jinak nevzhledné větve. Rostlinu vytvarujte tak, aby byla její základna o 20-50 centimetrů širší než horní část. Toto opatření brání tíze zimního sněhu v poškození větví. Každé další tvarování by mělo přijít vždy na podzim (od září do prvních mrazíků). Výjimku tvoří tzv. hluboký řez, který se provádí pouze na jaře a za vydatného hnojení.
