Skleník, nebo fóliovník? To je pro mnohé zahrádkáře zásadní otázka a důvod k dlouhým úvahám o tom, která konstrukce je pro jejich zahradu vhodnější. Zatímco sklo je tradiční volbou s dlouhou historií, plast je na scéně relativně krátce a mnoho lidí k němu nemá dostatečnou důvěru. Přitom v průmyslovém měřítku jsou fóliovníky mnohem používanější, než skleníky a to především z důvodu nízkých nákladů na výstavbu a urychlení růstu rostlin díky rozptýlenému světlu.
Principy průchodu tepla přes fólii a sklo
Skleníky i fóliovníky dobře propouštějí sluneční paprsky v oblasti nad viditelným světelným spektrem, což je druh světla, které rostliny převážně vyžadují pro svůj růst. Jednovrstvé zasklení dokáže přenášet přibližně 90% tohoto světla a dvouvrstvé zasklení 80% světla bez ohledu na to, zda je z plastu, nebo ze skla; tuhé, nebo ohebné.
Významnějším rozdílem je rozptyl světla skrze skleník a fóliovník. Zatímco sklo propouští přímé záření, které dopadá intenzivně na horní stranu listů, fólie propouští rozptýlené světlo, které výrazněji obklopuje celou rostlinu a zrychluje proces fotosyntézy a s ním spojený růst rostlin. Je prokázáno, že ve fóliovníku rostou rostliny o cca 25% rychleji, než ve skleníku.
Výhody a nevýhody konstrukcí
Zásadní nevýhodou fólie je její stárnutí vlivem dešťů a UV záření. Fólii je nutno tudíž jednou za čas vyměnit. Interval výměn je dán kvalitou fólie a za posledních několik let se výrazně prodloužil. Pokud fólii přes zimu uložíte do suchého prostředí, pak u moderních fóliovníků vydrží běžně 5-10 let.
Z důvodů rychlejšího růstu rostlin, nízké pořizovací ceny a prodloužené životnosti fólie se fóliovníky dostávají do popředí jak v průmyslovém, tak i v soukromém sektoru a pro pořízení skleníku hraje snad jen jeho životnost a vzhled- přeci jen má sklo oproti fólii určitou jiskru a na zahradě působí hodnotněji.
Článek zpracován ve spolupráci s eshopem skleníků, fóliovníků a dalšího zahradního vybavení www.my-hobby.cz.
