Stanou se kuchyňské komposty hitem?

Kuchyňské zbytky společně třeba s trávou nebo hlínou z květináčů se dají označit za bioodpad. Jejich separováním můžete nejen uvolnit místo v koši a tím také na skládkách. Tříděním bioodpadu se zároveň zasadíte o sníženou produkci metanu a navíc se možná konečně začne dařit vaší domácí květeně.

Jaké jsou dopady biologického odpadu na životní prostředí a proč z něj něco můžete mít vy sami?

Skládky: komunální ekologická pohroma

Tuny odpadu na úložištích v Asii nebo Africe ve velkém ničí přírodu a reálně ohrožují lidské životy, malou lokální ekologickou katastrofou je ale i každá přeplněná skládka u nás. Každý Čech ročně vyprodukuje kolem 300 kg odpadu. Jen málokdo se asi při vynášení koše zamyslí, kolik vhodného místa na zřizování skládek v naší zemi ještě zbývá.

Spalovny přitom nejsou řešením, protože popel je pouhou redukcí původního zdroje, navíc se u nás stíhá pálit jen asi 0,25 % celkové produkce odpadu. Přestože jsme národem evropských přeborníků v třídění odpadu, ne vždy na to jdeme úplně správně. V případě bioodpadu pak selháváme ze všeho nejvíc.

Zužitkujte skleníkové plyny

Metan je významným skleníkovým plynem, který se podílí na klimatických změnách a dalších ekologických problémech. Jeho produkce do ovzduší je přitom způsobována mimo jiné právě hnilobnými procesy, kterými bioodpad prochází při uložení společně s ostatním komunálním odpadem.

Pokud se však biologický odpad vytřídí, je možné unikajícího metanu využít k výrobě bioplynu. Tu si při pořízení domácí bioplynové stanice můžete zařídit i sami doma. Výsledným produktem je elektrická nebo tepelná energie, ale také zemní plyn, který se ve stlačené formě využívá k ekologickému pohonu automobilů.

Kompostování na zahradě i ve městě

Vraťme se zpátky k bioodpadu. Ten můžete v kuchyni třídit do zvláštních nádob – vhodné jsou třeba speciální odvětrávané koše. Méně páchnou a snižuje se v nich také míra hniloby. Nashromážděný bioodpad se pak ukládá na zahradní kompost.

Pokud žijete v městském bytě bez zahrady, můžete využít takzvané kompostejnery – sběrné nádoby na bioodpad, jež některé obce nebo společnosti městských služeb umísťují do veřejných prostor. Odtud pak putuje materiál do již zmiňovaných bioplynových stanic.

Nemáte-li ani zahradu, ani přístup ke kompostejneru, stále není nic ztraceno. I v panelákové kuchyni si můžete založit kompost.

Jak kompostovat v kuchyni

V domácích podmínkách podpoříte ekologii kompostováním ve vermikompostéru, který je možné zakoupit za několik stovek korun. Vyhozené odpadky se plně zkompostují už po 2 měsících, vyzrálejší kompost získáte po 6–12měsíčním procesu. Maximální denní množství vyhozených zbytků potravy se přibližně odvíjí od počtu žížal, které jsou vysazeny na podestýlce. Tou se vystýlá dno vermikompostéru a skládá se z trávy, listí nebo jiného materiálu rostlinného původu.

Vermikompostér vyžaduje občasné doplnění nových vrstev podestýlky a samozřejmě vyjmutí kompostu. Žížaly produkují tzv. žížalí čaj – tekutinu, kterou je třeba sbírat a následně je možné ji využít jako vysoce kvalitní přírodní hnojivo na květiny.