Dlouhodobé působení vlhkosti na stavební konstrukci u zděných budou i dřevostaveb má vždy negativní účinky a její odstranění bývá náročné. Když se tento problém neřeší včas, náklady na opravu se často vyšplhají do vysokých čísel. Oprava škod napáchaných vlhkostí je velký zásah do stavby a je náročná finančně i časově. Kvůli nutné rekonstrukci pak musíte řešit náhradní bydlení, ušlý zisk z využívání stavby nebo zdravotní následky. Předejít tomu lze.
„Nejobtížnější je většinou zjistit, kudy se vlhkost do konstrukce dostává,“ říká Jan Včelák ze společnosti MoistureGuard, který řeší vývoj senzorů pro monitoring vlhkosti v konstrukci stavby a doplňuje: „Nemovitost v záruční době, u které se projeví vlhkost, musíte řešit s dodavatelem nejlépe ihned. Problémem vlhkosti ale je, že se její následky mohou projevit až po delší době. Navíc, pokud stavíte svépomocí, není komu problémy reklamovat a musíte je řešit na své vlastní náklady.“
Přehlížení problémů s vlhkostí může vést k rekonstrukci
Při zasažení vlhkostí dochází u zděných konstrukcí především k výkvětům, narušení omítky či dokonce k jejímu opadávání. Při vystavení mrazu degradují rychleji, až dojde k jejich úplnému rozpadu a ztrátě únosnosti. Zvýšená vlhkost u dřevěných konstrukcí způsobuje vznik dřevokazných procesů, jejichž neodhalení nebo přehlížení končí nutností odstranit zasažené části a nahradit je konstrukcí novou. „S napadením relativně nové, třeba jen dva roky staré dřevěné konstrukce dřevomorkou, se setkáváme často“ říká Včelák a pokračuje: „Vlhkost nevidíte pouhým okem a proto je často nemožné zachytit tento problém včas. Ve chvíli, kdy už jsou vidět druhotné následky vlhkosti, bývá pro dřevěnou konstrukci pozdě a proto je vhodnou prevencí zabudovat do konstrukce objektu senzor vlhkosti. Díky němu včas odhalíte kumulující se vlhkost nebo možnou havárii a můžete okamžitě zasáhnout.“
Předcházet problémům lze správným užíváním nemovitosti
Problémům se zvýšenou vlhkostí lze tím, jak objekt užíváme, předcházet nebo je způsobovat. Část vlhkosti se sice odpaří, ale pokud jsou prostory špatně odvětrané, vlhkost se kumuluje v konstrukci a následně dojde k viditelným následkům. Podle vědce se tento problém objevuje stále častěji, protože v dnešní době je stavební proces mnohem rychlejší, než tomu bývalo dříve. Novostavby jsou tak při předání často vlhké a stavební konstrukce ještě nasycené vlhkostí z procesu výstavby. Celou problematiku komplikuje i nutnost splnit přísná kriteria vyhlášky o energetické náročnosti budov, kdy se tak dbá se na těsnost obálky i výplně otvorů. To je sice řešení, kterým se zamezuje únikům tepla, ale zároveň se omezí i přirozené větrání objektu.
Nová okna bezchybně těsní a v kombinaci se zateplením objektu způsobují značné rozdíly teplot mezi vnitřním a venkovním prostředím. Spolu s nedostatečným větráním tak vytváří ty nejlepší podmínky pro kumulaci nechtěné vlhkosti, která se může srážet i na parozábranách či tepelných mostech. Pokud se do takové novostavby nastěhujete a začnete v ní bydlet, vařit a prát, vlhkost nechtěně podpoříte a často pak ke zlepšení situace nepomůže už ani větrání. „Proto vyvíjíme senzory vlhkosti, které dokážou včas informovat o vznikajícím nebezpečí a ušetřit tak vysoké náklady na rekonstrukci,“ uzavírá Včelák.
